SEBELHÁŘKA

10.09.2013 15:57

Příběh o nenaplněných a raněných citech, o souboji srdce s rozumem, touze a vášni. O přátelství, ale i nepochopení, o lžích a tajemstvích, mateřských citech, anebo o sexu. O tom všem a ještě dalším, co každodenní život v manželství přináší, je kniha Sebelhářka.     

Každé manželství má své problémy, i to, které na první pohled vypadá jako dokonalé. Dá se ještě zachránit vztah, v němž před ignorantstvím a pravděpodobnou nevěrou manžela zavírá jeho žena oči, dokud jí je neotevře jiný muž, který vstoupí do jejího života? A má vůbec ještě cenu takové manželství zachraňovat?

Daniela si namlouvá, že její manželství je v naprostém pořádku. A to v kontextu jiných životních příběhů možná „v pořádku“ je, přesto není šťastná, i když předstírá opak.

Tomáš je dominantní muž, který se zajímá především sám o sebe a svoji ženu zanedbává. Ta časem zjišťuje, že by mohla být spokojená, dokonce by snad zvládla žít i bez Tomáše, ale přesto nemá chuť ukončit manželství, kterému kdysi tolik věřila. Navzdory tomu v ní rostou jiné chutě, pro šťastné manželství zcela nevhodné, je však příliš těžké jim odolat.

Knihu zakoupíte v každém dobrém knihkupectví, například: Kosmas, v Neoluxoru nebo prostřednictvím nakladatelství Jonathanlivingstone.

Ukázka z knihy 1: Milenec

Nejhorší byla recepce. Měl klíče od pokoje u sebe, takže nemuseli potupně čekat, až jim je recepční vydá, ale i tak měla pocit, že se na ni zkoumavě dívá a myslí si o Daniele, že je kurva. Prošla hotelovým lobby tak rychle, jak to jen šlo, a nepůsobilo to přehnaně. Ve výtahu nepromluvila ani slovo, vydechla si, až když za nimi zaklaply dveře od jeho pokoje. Co se bude dít teď? Vrhne se na mě hned ve dveřích nebo mnou hodí do postele a serve ze mě oblečení? Nebo se bude chtít mazlit? Daniele se honily hlavou myšlenky jedna za druhou. Nikdy v takové situaci nebyla, netušila, jak to chodí, co by měla dělat a říkat. On zřejmě žádné obavy neměl, usmál se, vzal ze stolu lahev vína a posadil se s ní na postel. Z tašky vytáhl vývrtku a dvě skleničky na stopce. Byl připraven. Asi něco takového nedělal poprvé. Zeptal se jí, zda nechce cigaretu. Chtěla. Snažila se toho ošklivého zlozvyku zbavit a skutečně několik let nekouřila, až na pár cigaret při některém z bujarých večírků, což nebývalo často. Ale teď měla vyloženě potřebu to udělat. Zapálili si přímo v pokoji, jen otevřel okno a nalil jí víno. Bylo to její oblíbené Rulandské šedé v pozdním sběru, zaujalo ji, že si pamatoval, o čem všem se spolu bavili. Kouřili, povídali si a pili víno. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo dít něco jiného. Když už uběhla asi hodina,  přesunul se ze své  strany postele, na které seděli, a posadil se za ni. Zezadu ji objal, dal jí pusu do vlasů a zašeptal: „Zvláštní, domluvil jsem si sex a vypadá to, že na něj ani nedojde. A vůbec mi to nevadí, asi už stárnu. Je mi s tebou fajn tak, jak to je.“
Otočila se k němu obličejem a on ji políbil na rty. Pootevřela ústa, aby mu polibek oplatila. Začali se líbat a hladit. Daniela byla vzrušená jako dlouho ne, strašně ho chtěla, zapomněla na manžela, na veškeré obavy, na pocit provinilosti a jediné co chtěla, byl sex. Tady a teď.
 

Ukázka z knihy 2: Přítelkyně

„Stojí to za prd,“ zhodnotila situaci Nikol.
„Jo, to stojí. Celej život stojí za prd,“ přikyvovala Mariana a dodala: „Marek souhlasil s tím, že si to dítě nechám. Ale neví, jak to říct manželce. Vlastně neví, jestli od ní chce odejít. Jednu rodinu už má a nechce jí ničit. Tak proč sakra šuká s jinýma? A proč jsem to musela být zrovna já? Je ženatej, tak má být věrnej, když za to nechce nést následky, no ne?“ Tázavě se podívala na své kamarádky.
Daniela klopila oči, nemohla se jim přiznat, že ona je jednou z nich. Jedna z těch podvodníků, kteří utíkají z manželství do hotelové postele a šlapou po citech svých partnerů. Nemohla se přiznat k něčemu, co vždy odsuzovala, ona, moralistka, která ani nemluvila sprostě a teď dělá sprosťárnu první kategorie.
„No, mlčíš. To je mi jasný,“ šklebila se Mariana. „Já vím moc dobře, že si myslíš, že jsem to neměla dělat, že jsem neměla lézt do postele ženatýmu a ještě šéfovi. Vím, že si říkáš, že něco takového bys ty nikdy neudělala.“
Daniela chtěla něco říct, ale nevěděla co. Podívala se na Marianu a váhavě jí odpověděla: „Ale to víš, že si to nemyslím. Teda jako byla to trošku chyba, ale takový věci se stávají. Přece. Je to asi normální.“
„No teda, já žasnu,“ poplácala jí po rameni Nikol. „Netušila jsem, že paní vzorná uzná takové špatnosti. To já bych s ženatým klidně spala, hlavně, kdyby to nebyl kretén. I to dítě si klidně vychovám sama, prachy na to mám, jen potřebuju oplodnit někým normálním. No, a to jsem vám chtěla říct! Hádejte, jak dopadla moje noc s nejmenovaným starostou?“ Podívala se významně na svoje kamarádky, dokud se Daniela s Marianou jednohlasně nezeptaly: „Jak?“
„Příšerně! Jednoduše příšerně!
Nikol si sundala velké černé brýle, ve kterých dorazila, a ukázalo se, že skrývá pořádné kruhy pod očima. „To byl ten tvůj nový objev včera tak vášnivý?“ Zeptala se s neskrývaným zájmem Daniela.
„Ne, byl to takovej debil,“ opáčila Nikol a zhluboka se napila vody.